Základní barvy osobnosti člověka

Kolik existuje různých lidských povah? S touto otázkou se pokoušel vyrovnat nejeden učenec již dlouho před vznikem psychologie. Několik století před naším letopočtem lékař Galénos, který navazoval na Hippokrata, nabídl jednoduchou odpověď: jsou čtyři druhy lidí. A rozdíly mezi nimi jsou způsobeny tím, která tělní tekutina (žluč, černá žluč, krev, hlen) v jejich těle převládá. Přestože tato teorie dnes budí spíše úsměv, stále se běžně setkáme s jejími stěžejními pojmy cholerik, melancholik, sangvinik či flegmatik. O tom, jak moc toužíme lidské povahy rozdělit do několika škatulek, svědčí i tradice popisovat lidi podle data narození. Snad každý zná své znamení zvěrokruhu a řada lidí dokonce věří tomu, že jejich povahu určily hvězdy. Bohužel ani jedno z těchto vysvětlení ve světle vědy neobstálo - nestačí čtyři škatulky ani dvanáct. A nestačila by ani stovka. Každý člověk by potřeboval svou vlastní kategorii, žádní dva lidé nemají totiž stejnou povahu. Tohle je však tuze špatná zpráva pro psychology, kteří se zkoumáním osobnosti zabývají - jak mají pracovat s něčím, co nelze seskupovat, třídit a kategorizovat? Podívejme se na věc z druhé strany.

Kolik existuje barev? Já jich rozeznám asi osm, kolegyně několik desítek (včetně broskvové a lososové), malíři prý ještě víc. A můj počítač jich zná přes 16 miliónů. Ve skutečnosti jich není konečný počet, stejně jako odstínů lidské osobnosti. A přesto můžeme s barvami pracovat, třídit je i popisovat. A hlavně můžeme dát každé nějaké označení, aspoň číselné, když ne slovní. Jednoduše napíšeme, v jakém poměru smícháme tři základní barvy, abychom dostali náš hledaný odstín. A právě toto je klíč k popisu lidské osobnosti. Kdyby existovaly nějaké základní barvy osobnosti (psycholog by řekl spíše obecné rysy), bylo by s jejich pomocí snadné kohokoli popsat. Stačí je jen najít.

To je však snazší říct než udělat. Jako poměrně elegantní řešení se ukázal lexikální přístup. Jednoduše si vezmete slovník a vypíšete z něj všechny výrazy, kterými lze popsat povahu člověka. Dá se totiž čekat, že všechny aspoň trochu důležité vlastnosti, mají nějaké slovní označení. V češtině jich najdete přibližně 4 500, v angličtině až 18 000. Pak z nich vyberete jen ty, které označují trvalé duševní vlastnosti, jsou jednoznačné a srozumitelné - zkrátka dá se s nimi dobře pracovat (např. drzý, hovorný, spolehlivý). Potom seženete skupinu dobrovolníků, kteří zhodnotí, do jaké míry na ně (nebo na někoho jiného) jednotlivá slova sedí. A nakonec začnete hledat souvislosti. Třeba lidé, kteří jsou označovaní za společenské, jsou nápadně často také upovídaní. Zřejmě tu tedy je nějaká společná složka stejně jako u červené a oranžové barvy. S pomocí počítače a metody, které se říká faktorová analýza, je snadné vyextrahovat tyto základní složky. Bez ohledu na jazyk, bývá řešení velmi podobné - odhalíte pět faktorů, pět základních barev osobnosti.

Ještě než je vyjmenujeme, vyplňte prosím krátký test, který Vám řekne, v jaké poměru je z těchto pěti složek namíchána Vaše povaha.